Děkanský kostel svatého Václava

Co se kostela sv. Václava týče, původní kostel byl zřejmě románský, vystřídala ho stavba gotická, která byla zničena požárem v r. 1707. Dnešní věž byla vyzdvižena roku 1773, při přestavbě byl upraven i vnějšek kostela. Pseudogotická úprava západního průčelí pochází z let 1884-85. R. 2002 proběhla oprava fasády a věže kostela.

Z internetových stránek susice-sumava.cz:

Nejstarším a největším sušickým kostelem je děkanský chrám sv. Václava. Původně tu stával románský kostelík, první zmínky o něm jsou z roku 1233, je to vůbec první písemný záznam o Sušici. Později ustoupil nové gotické bazilice, když král Jan povolil vybudování hradeb, na nichž kostel sv. Václava stál. Hlavní městská hradba tvoří jeho jižní obvodovou zeď.

Jak šel čas

O další proměny kostela se postaraly požáry. Kostel měl původně dvě věže. První byla vážně poškozena roku 1592. Po požáru v roce 1646 musela být jedna z věží znovu vybudována. Nejhorší požár v Sušici vypukl roku 1707. Obrovské škody napáchal i na děkanském chrámu, kterému se zbortila klenba a obě věže se sesunuly. Trvalo to dlouhých deset let, než se tu opět začaly sloužit bohoslužby a chrám byl alespoň provizorně opraven. Opravy tehdy řídil Ital Carlo Zanetti. Obnovení velké věže, výrazné městské dominanty, se však kostel již nikdy nedočkal. I malá věž si na svou opravu musela počkat až do roku 1773.

Znovu gotika

Za svoji poslední radikální proměnu chrám nevděčí požáru, ale dobové módě. V 19. století se ke slovu dostala opět gotika. V letech 1884 až 1885 tehdejší městský stavitel Antonín Persein řídil přestavbu chrámu v novogotickém stylu. Po jeho náhlé smrti se přestavby kostela ujal v roce 1900 další stavitel, tentokráte Rajmund Denk. Ten v roce 1900 kostel připravil o barokní štít a nahradil jej novým - s gotickým křížem, stavbu dokončil v roce 1901. Věž kostela podobným snahám nakonec unikla. A tak tu dodnes připomíná dobu, kdy se při stavbě jejího krovu pohádali prý tři tesaři tak, že každý nakonec stavěl po svém a věžní báň je tak otočena do tří světových stran.

Baroko, Hellich a beuronská škola

Chrámové zařízení je z velké části barokní. Obrazy na hlavním oltáři pocházejí až z 19. století a jejich autorem je slavný malíř Hellich. Nechala je prý vymalovat měšťanka, kterou o to ve snu požádal duch jejího zemřelého muže. Barokní není ani Křížová cesta. Ta vznikla ve stylu tzv. beuronské školy a původně zdobila zámeckou kapli v nedalekých Volšovech. U kostela na zdi vás upoutá kříž připomínající misii z roku 1879. Budete-li pozorní, všimnete si zabílené dělové koule nad křížem ve zdi. Ta návštěvníkům připomene třicetiletou válku a Švédy, dobu, kdy královské město bývalo pevností.