Papež požehnal ikony
V neděli 24. května 2015 vyrazilo do Říma 20 poutníků z Kašperských Hor a okolí po vedením P. Tomase van Zavrela a Mons. Adolfa Pintíře.
Vezli s sebou vzácné zavazadla: dvě ikony od ikonopisce Milana Lajčiaka z Michalovců na Východním Slovensku. „Kašperským Horám se kdysi říkalo Šumavský Řím“ říká PhDr. Vladimír Horpeniak (farník a historik Muzea Šumavy) a dodává: „V římském Chrámu Santa Maria Maggiore, v překladu Panny Marie Sněžné, se papež po svém zvolení dlouze modlil před obrazem Salus Populi Romani (Ochránkyně římského lidu). To je obraz, který spojuje naše šumavské poutní místo s Římem.“
Protože je přeprava vzácných ikon náročnou záležitostí, vyrobil známý kašpersko-horský umělecký truhlář Miroslav Kůs nádhernou schránu. „Schrána byla po celou dobu středeční audience vystavena na zvláštním stolku,“ praví P. Tomas a pokračuje:“Seděli jsme na významných místech v bezprostřední blízkosti kolem pódia, kde se nacházel papež. Když papež obcházel věřící, vyzdvihli jsme schránu a Svatý otec ji požehnal.“
Z Říma byli všichni poutníci nadšeni, ale středeční audience pro ně byla vrcholem poutě. Slovy jednoho z nich: „Byl to neskutečný zážitek, na který nikdy se svou rodinou nezapomeneme.“ Po rozhovoru pro českou sekci Radia Vatican a po mši sv. u oltáře sv. Václava v bazilice sv. Petra, kterou na poděkování za tuto pouť sloužil Mons. Adolf Pintíř, se poutníci odebrali na zpáteční cestu. Ikony jsou k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.
S Ikonami za svatým otcem
V posledním květnovém týdnu se na pouť do Říma vydala skupinka věřících z římskokatolické farnosti v Kašperských Horách. Doprovázel ji administrátor diecéze Mons. Adolf Pintíř, dále místní duchovní správce P. Tomas van Zavrel a trvalí jáhni Jiří Voráček a Jan Pečený.
Nebyla to poutní výprava zcela běžná. Účastníci totiž vezli s sebou dva svaté obrazy – ikony, které požehnal papež František na generální audienci 27. května na náměstí Svatého Petra. Jedná se o ikony Krista Pantokratora a Matky Boží, které na přání donátorů z místní farnosti vytvořil specializovaný malíř – ikonopisec Milan Lajčiak z Michalovců na východním Slovensku. Zvláštní význam má obraz Bohorodičky, který je kopií slavného římského obrazu Salus Populi Romani – Ochránkyně římského lidu. Římský originál, namalovaný na desce z cedrového dřeva, po staletí uchovávaný a uctívaný v římské bazilice Santa Maria Maggiore (Panny Marie Sněžné), patří k typu obrazu Bohorodičky Hodegetria „Vůdkyně na cestách“.
Znázorňuje polopostavu Panny Marie s žehnajícím Ježíškem v náručí, oděnou do purpurově červené tuniky a tmavě modrého pláště. Zbožná tradice tuto ikonu řadí k obrazům, které prý podle živé předlohy namaloval sám evangelista Lukáš. Ve skutečnosti by se mohlo jednat o obraz pozdní antické tradice, jehož počátky patrně sahají až do 6. století. Jeho dnešní vzhled je výsledkem přemaleb hlavně ze 13. století. Má se za to, že tento obraz byl svědkem důležité historické události pro nás Slovany, kdy v roce 867 byly na oltář římské baziliky Panny Marie Sněžné položeny bohoslužebné knihy soluňských bratří Cyrila a Metoděje a papež Hadrián II. tak oficiálně schválil užívání staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka.
Ikona Salus Populi Romani se během staletí stala nejoblíbenějším mariánským obrazem římských papežů. O šíření kopií tohoto obrazu ve světě se od 16. století zasloužili především jezuité. Snad nejznámější je vyprávění o tom, že když roku 590, kdy v Římě řádila velká morová epidemie, uspořádal papež Řehoř Veliký procesí k bazilice a vyzvedl tam tento obraz. V tom okamžiku se nad Andělským hradem zjevil anděl, který zastrčil meč do pochvy a morová rána ustala. Z nejnovějších dějin ikony lze připomenout 9 skutečnost, že papež Jan Pavel II. věnoval kopii tohoto obrazu mládeži, aby spolu s velkým křížem Madona Salus Populi Romani doprovázela Světové dny mládeže. Velkým ctitelem Matky Boží z chrámu Santa Maria Maggiore je i současný papež František. Před obrazem Salus Populi Romani se dlouze modlil hned po svém zvolení papežem, kopie tohoto obrazu se často objevuje při jeho bohoslužbách.
Myšlenka pořízení ikon a pouti Šumavanů do Říma vychází ze skutečnosti, že Kašperské Hory jsou stále živým poutním místem s poutním kostelem Panny Marie Sněžné, který zde byl v 19. století postaven podle římského příkladu baziliky Santa Maria Maggiore. Obě nové ikony pro Kašperské Hory, požehnané papežem Františkem, jsou duchovním a kulturním obohacením místa a okolního kraje. Místní farnosti i poutníkům budou připomínat úzkou spjatost naší církve s Římem a Svatým otcem. Putování na svatá místa přináší možnosti setkání s Bohem a lidmi, duchovní osvěžení i radost.
PhDr. Vladimír Horpeniak, Kašperské Hory (článek vyšel ve farním listu - červen 2015)