Novokněz a nový lustr zdobili poutní slavnost k Panně Marii Hauswaldské na Srní

V sobotu 15. srpna 2015 se již třetím rokem v srdci Šumavy konala pouť. Vzhledem ke zvýšené návštěvnosti Šumavy - i díky seriálu Policie Modrava - se dostavilo ještě více počet poutníků, kteří se připojili k procesí a tímto způsobem promodlili tento zraněný kraj.

“I tento rok jsme začali U Hauswaldské kaple, kde zazněly skladby Hubertské mše. Tuto část již tradičně pořádá spolek Karla Klostermanna ze Šumavy a z Bavorska za finančního příspěvku Národního Parku Šumava” vysvětluje P. Tomas van Zavrel. Při pobožnosti, kterou doprovázeli trubači a sbor z Klatov, se P. Tomas ve své promluvě věnoval nové encyklice Laudato si papeže Františka o úctě k životnímu prostředí. Po požehnání bylo všem poutníkům od členů českého spolku Karla Klostermanna darováno krásné perníkové srdce, které sponzoroval pekař Reindl. Bavorští přátelé dle svého starého zvyku rozdávalili svazečky bylinek, jako plamínek naděje ke společnému porozumnění. Bavorští členové spolku Karla Klostermana předali farnosti 610 Euro na restaurování historického křištálového lustru, které se díky inciativě P. Tomase vrátil do kostela Nejsvětější Trojice. V hodinovém mariánském procesí, které následovalo po pobožnosti u Hauswaldské kaple, se asi 100 poutníků modlilo růženec a zpívalo mariánské zpěvy. Bylo vidět, že lidé z domků okolo cesty již na poutníky čekali.

V kostele Nejsvětější Trojicev v Srní procesí vítala další stovka poutníků a novokněz P. Ing. Pavel Němec, který přijal pozvání farnsti k celebrování této slavnostní mše svaté. Restaurovaný lustr zářil v kněžišti a mnohým odsunutým rodákům nezůstali oči suché. Děkujeme všem dárcům, zejména odsunutým rodákům, že finančně podpořili nákladné restaurování tohoto krásného a vzácného skleněného lustru, který byl v neutěšeném stavu uskladněn v depozitáři Muzeu Šumava v Kašperských Horách a na doporučení sklářské expertky Dr. Jitky Lněničkové restaurován věhlasným sklářem Petrem Nemleinem z Kamenického Šenova. Vrácení lustru dokonce přilákalo fotografa z ČTK.

“Velmi mne těší, že je pouť pojatá způsobem, jakým ji prožívali původní obyvatelé Šumavy”, říká spisovatelka a znalkyně Šumavy Marie Malá. Hauswaldská kaple je známé poutní místo s pramenem léčivé vody a stala se útočištěm šumavských obyvatel a nesčetných návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. I ti, co odešli za prací do ciziny, se o pouti vždy vraceli, aby si modlitbami vyprosili lepší životní podmínky, především zdraví svých blízkých.

“V padesátých letech toto území patřilo do vojenského pásma, kam byl zakázán veškerý přístup civilnímu obyvatelstvu. Nakonec byla kaple v roce 1957 vyhozena do povětří a tím se jakoby vyrvalo duchovní srdce tohoto kraje,” říká P. Tomas a pokračuje: “Panna Maria Hauswaldská se zázračným způsobem zachránila a jako Maria stála pod křížem a strpěla zlo konané na Božím synu, tak podobně Panna Maria Hauswaldská po dobu komunismu strpěla zlo konané v tomto kraji až do příchodu svobody.”

“Místo, kde se konaly poutní slavnosti, je obestřeno různými zázračnými příběhy. Proto se v minulosti u pramene postavila malá kaplička. Ta již po nějakém čase nestačila pojmout veliké množství věřících, proto se naproti postavila větší. Ta bohužel neměla pevné základy, proto byla zbourána. Konala se sbírka mezi Srnskými obyvateli, aby mohla vzniknout kaple větší, to už byl pak menší kostelík. Stavební dříví na stavbu tehdy věnoval kníže Josef Schwarzenberg. Vysvěcena byla 8. 8. 1902 a hned 15. 8. na svátek Nanebevzetí Panny Marie, se tam konala poutní mše” vysvětluje pozadí tohoto zázračného místa paní Marie Malá.

Komentáře k tomuto článku

Přidat nový komentář